Taylor Swift / The 1989 World Tour / 29. 6. 2015 / Dublin

30. june 2015 at 16:21 | Patw |  Taylor Swift
Za poslední roky jsem si Taylor Swift jednoduše zamiloval. Nemusel jsem její country hudbu, ale po vydání alba RED jsem si k Taylor a její hudbě cestu pomalu našel až jsem jí úplně propadnul. Takže když minulý rok na podzim vydala album 1989 věděl jsem, že jakmile se vydá na turné, a pokud tedy ohlásí i zastávku v Irsku, budu se na ní muset jít také podívat. Když Taylor oznámila své koncerty po Evropě Irsko chybělo, ale o pár dnů později byla zastávka v Irsku oznámena a já věděl, že o lístky bude velký boj.


Již tradičně lístky šly do prodeje v pátek, a jelikož jsme viděl velký zájem fanoušků na Facebooku o lístky věděl jsem, že chtít lístek bude znamenat jet v šest ráno před prodejnu. V šest ráno jsem tedy stále před obchodem a přede mnou již dvě slečny, které tam přišly už radši v pět. Krátce po mě přišel starší pán s paní, koupit lístky dětem i sobě. Hned na to přišli další a další a kolem sedmé nás tam bylo asi patnáct. Pro velký zájem byl přidaný během prodeje i druhý koncert, a během dvou hodin bylo všechno vyprodané.


Cesta do Dublinu byla tradičně již v půl čtyrtou ráno. K 3Areně (přejmenovaná místní O2 Arena) v Dublinu jsem dorazil krátce před šestou hodinou. Už tam byly dvě holky se kterými jsme hned začali kecat o Taylor, a tak celkově. Krátce na to přišla další holka s mamkou, která šla také na koncert. S tou byla dost sranda takže čekání utíkalo rychle. Kolem deváté nám ochranka postavila hada abychom - naše skupinka kolem 10 lidí - už mohli čekat v něm. Pomalu přicházeli další a další lidé a začalo se to hromaždit. Byli tam lidé z celého světa. Návštěvníci z Itálie, Jižní Afriky, Německa i USA. Sluníčko svítilo, místy nějaké mraky takže bylo hezky a čekání tím pádem probýhalo naprosto skvěle. Během čekání jsme hrály karty (různé hry včetně té z filmu 'Jak ztratit kluka v 10 dnech' aneb Bullshit - v překladu Vole Padni/Blbost), povídali si, někdo si vytvářel plakát, který tam pak stejně někde zůstal ušlapaný ležet na zemi, někdo kolaboval, někdo si dal studený nápoj, někdo si šel pro pizzu. Čím víc lidí tím víc tlačenice.


Největší tlačenice nastala, když byli vybraní lidé do Priority Entry, aneb majitelé 3 sim karet/telefonů měli příštup do Priority Entry a tím získali 30 vteřinový náskok před ostatními v puštění do arény. Asi si říkáte, že 30 vteřin nemůže mít velký vliv, ale věřte, že když Vás do arény pustí o třicet vteřin dřív je to velký rozdíl aneb místo v první řadé na Vás (většinou) čeká s otevřenou náručí (v jiných případech si tu otevřenou náruč musíte vybojovat).



Hodina a půl čekání ještě před námi a lidé se tlačili jakoby se mělo otevřít každou vteřinou. Během čekání nás jeden z ochranky arény informoval, žeto tam kvůli Taylor prohlíží i pes, který v aréně pátral po bombách, a poprvé se mi stalo, že nás před vstupem do arény projížděli detektorem kovů. Aspoň měl člověk jistotu, že se nic nemůže stát. Během tohoto čekání jsme také dostali blikací náramky, která v aréně během koncertu blikaly do rytmu beatů a celkově tak jak se jim to hodilo. Perfektně udělané.


Půl sedmé a stále se nic nedělo. Až konečně kolem 7:45 jsme byli vpuštěni do arény. Zaujal jsem místo na konci catwalku po pravé straně. A už následovalo jen čekání. Hned pár minut nato jsem svého rozhodnutí litoval protože jsem stál obklopený bandou uječených holek, které skákaly, ječely, pištěly. Říkal jsem si, že už nikdy víc na stání nepůjdu - jenže jak se znám a jak mě znají ostatní - vím, že příště budu opět před arénou v šest ráno abych mohl stát u pódia s bandou uječených bláznů. Každý se tlačil a snažil se narvat do první řady. Nečekal jsem před arénou dvanáct hodin jen aby mě nakonec někdo vytlačil z první řady. Chytl jsem se bariéry a jednoduše se držel.


Předskokat Vance Joy nebyl šálek mého čaje. Nebyl to ten nejhorší předskokat vůbec (tohle prvenství patří někomu jinému, že Lady Starlight) ale v TOP3 nejlepších předskokanů bych ho také nehledal. Ale publikum se bavilo a bylo jasné, že Taylor už je tu za pár minut.

Ve 20:46 to vše začalo. Projekce se zapnula, melodie a s písní Welcome to New York Taylor předstoupila fanoušky, kteří jí s bouřilvou atmosférou přívítali. Řvalo se, tleskalo, skákalo, křičelo, mávalo plakáty.

Taylor během jedné své řeči řekla, že byla nadšená (stejně jako její vydavatelství), když jí vydavatelství předalo čtyřnásobnou platinovou desku k albu 1989 z Irska. Já tedy doufám, že Taylor do Irska zavítá i s dalším turné, s další deskou a nedá si stejně jako s turné k albu Red pauzu od Irského publika.


Jeden z nejlepších momentů byla píseň I Knew You Were Trouble, která ve své nové podobě byla strhující. Stejně jako rocková verze We Are Never Ever getting Back Together, která nenechala jediného člověka v publiku chladným. I Calvin Harris, aktuální přítel Taylor (a škodolibě z legrace dodám - materiál na příští album) byl také v publiku u ozvukařů odkaď si se svými dvě bodyguardy také vychutnával show.


Show to byla opravdu povedená. Na to, že má Taylor obrosvký pódium, tedy hlavně dlouhatánský catwalk/runway tak byla opravdu všude. Hýbala se sem a tam, komunikovala s fanoušky, užívala si každý moment stejně jako si to vše užívali fanoušci. Show pro mě osobně měla i nějaké to malé mínus, ale tím mylsím jen projekce na obrazovkách během chvil, kdy se Taylor převlékala. Zatímco jiní umělci natoči nějaké interlude se sebou, Taylor zvolila interlude s hvězdama jako Lena Dunham, Selenou Gomez a dalšími kamarádkami. Ale jinak to bylo prostě skvělé! Na Taylor je radost se koukat, radost jí poslouchat a radost být součástí té atmosféry, která prostě každého nabudí. Skvělá show! Taylor rozhodně mohu doporučit všem! :)






A po tom všem následovala také zastávka v tourshopu ze kterého jsem si odnesl tour book. Plus za to, že Tourbook obsahuje fotografii právě z tohoto turné.













Tak zase příště Taylor. :-)


 

6 people judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement