Beyoncé / The Formation Tour / 9. 7. 2016 - Dublin

10. july 2016 at 15:57 | Patw |  Beyonce


Šuškanda ohledně nového turné Beyoncé započala týden před její účastí na SuperBowlu, kde jako host doprovodila skupinu Coldplay. Během toho týdne se šuškalo, že Beyoncé začíná rezervovat stadiony pro své nadcházející turné. Den před vystoupením na SuperBowlu byl zveřejněn nový song i video Formation a den po SuperBowlu opravdu oznámila své světové turné a na seznamu nechyběla ani zastávka v Irsku. Bylo to jasné - řekl jsem si - musím jít!

Už v minulosti jsem na Beyoncé chtěl jít. Když na konci roku 2013 nečekaně vydala své eponymní album a prodloužila své již běžící turné měl jsem v plánu jít se podívat na jednu ze čtyř show, které se v Irském Dublinu konaly. Bohužel to nevyšlo, a ačkoliv na přidanou čtvrtou show lístky byly k dostání, já si to rozmyslel s tím, že příště... a to příště právě nastalo.

Lístky šly do prodeje v pondělí 15. února. Zrovna v ten den mrzlo. Hrozně mrzlo. Takže vylézt z postele v šest ráno abych mohl stát u obchodu byl nadlidský výkon. Ale je to Beyoncé a zájem lidí byl. Takže jsem vstal. A pak dlouhých devadesát minut mrzl před obchodem. Devadesát minut není tolik... No není, ale v té zimě se to zdálo jako věčnost! Po zbytek dne jsem necítil svá chodidla.


Když jsem dorazil k obchodu bylo přede mnou sedm lidí a po mě začali pomalu přicházet další. První lidi ve frontě přišli k obchodu již v půl sedmou ráno! V tom mrazu! Ugh. Samotné lístky se začaly prodávat v devět hodin a krátce po deváté jsem viděl jak paní v obchodě - před kterým jsem stál - začala tisknout první lístky. Tiskla, tiskla a tiskla dál, rozhodně nepřestávala. Bylo to uvolňující vidět, že tiskne hromadu aby na nás lístky zůstaly. Pravdou je, že lístky na sezení byly k dostání ještě k večeru ale také jde o více jak sedmdesát tisíc sedaček - když jde o koncerty - ale stání bylo pryč do dvou hodin. Nejdřív do obchodu pustili první šestici lidí, a poté jak lidé se svými lístky odcházeli pouštěli další. Když jsem se tedy dostal do obchodu a zjistil, že lístek na stání tam na mě čeká byl jsem šťastný. Beyoncé byla v kapse.


Pár dnů před koncertem to vypadalo, že na žádný koncert nepůjdu ale naštěstí plány vyšly tak dobře, že jsem stihl vše, co jsem si na tu sobotu naplánoval a v půl páté jsem jel do Dublinu směr stadion Croke Park. Na místo jsem dorazil kolem půl/tři čtvrtě na osm (takže i po předskokankách, což mi ale vůbec nevadilo...) a došel jsem si mezi lidmi do hezké řady cca deset metrů od konce catwalku.

První, co mě dostalo byla samozřejmě velikost toho místa. Ten stadion je prostě obrovský. Už když se k tomu stadionu jen jde tak to prostě křičí svou velikostí. No horší to bylo tam, když už jsem stál na místě v kolem ta ohromná stavba. No nic. Ovšem, mluvíme-li o té velikosti, co mě ještě hodně překvapilo byla samozřejmě ta její obrovská obrazovka aka otočná krychle, která na fotkách i videích vypadá monstrózně, ale ve skutečnosti je ještě monstróznější. A právě díky té obrazovce lidé i úplně vzadu měli z show hodně.



Beyoncé začala krátce po tři čtvrtě na devět. Obrazovka se začala otáčet, projekce spuštěná a úvodní tóny Formation rozvířily dav který přivítal Beyoncé a dozpíval s ní celou Formation.

Hned ze začátku jsem si všiml, že obrazovka trochu blbne, nebo spíš jedna z kamer snímající Beyoncé, protože se občas stalo, že se obraz občas sekal. Ovšem nějak to nerušilo a po prvním aktu to buď vyřešili a nebo tu kameru přestali používat.

Musím říct, že Beyoncé je vážně jako robot, mašina, která má každý krok i pohyb na vteřinu přesný, ale z nějakého důvodu to u ní působí přirozeně, lidsky ne jako třeba u Taylor Swift u které to vypadá spíš jako snaha být za každou cenu perfektní a proto mám každý krok tisíckrát procvičený. Ale musím říct, že v tomto směru jakoby Beyoncé stagnovala. Přiznávám, tohle bylo poprvé, co jsem jí viděl, ale on je v těch tanečních kreacích tak dokonalá, že to nemá už kam posunout. Sledovat tedy toto umění (na kterém je přeci jen postavena polovina celé show) na vlastní oči je z jedné strany samozřejmě velká satisfakce plná nadšení ale zároveň takové povzdechnutí, že tohle už jsem od ní přece viděl už několikrát.


Hodně rád jsem byl za úvodní tóny písně Mine. Jedna z mých nejoblíbenějších od Beyoncé vůbec a jsem rád, že i tato nesinglovka z předchozího alba našla své místo v tomto setlistu. To se ale nedá říct o písni Rocket (kterou Beyoncé určitě zpívá jen kvůli úvodní větě "Let me sit this ass on you"), která jen zbytečně zabírala místo Partition, která v Dublinu bohužel nezazněla. Navíc i při Rocket vypadalo, že diváci kolem jen prostě čekají na další známější píseň. Co ale Beyoncé neodpustím je absence dokonalé 6 Inch z aktuální Leomande nebo také skvělé Pray You Catch Me, které bych určitě slyšel radši jak již zmíněnou Rocket. A když už jsme u kousků z aktuálního alba All Night je prostě dokonalá, živě i na albu, Hold Up, Daddy Lessons nebo Don't Hurt Yourself tyto kousky jsem si opravdu užil.


Co se setlistu týče určitě bych ho pozměnil. Je od Beyoncé hezké, že divákovi do dvou hodinové show nastrkala i se samply a kousky a všemožnými intro projekcemi šestatřicet kousků ale i tato přepracovanost pak ztrácí. Třeba taková Runnin' (Lose it All) by si zasloužila víc jak dvě minuty a rozhodně mi chyběl ten rychlí taneční refrén, ale nutno dodat, že i tak to byla dokonalost slyšet tu píseň živě.


Queen B samozřejmě naprosto milá a diváky si samozřejmě omotala kolem prstu. Lidé na tribunách neseděli ale koncert sledovali ve stoje, diváci zpívali, řvali a v jeden moment Beyoncé na dobrých pět minut umlčeli svým nepřestávajícím řvaním, pískáním a zpíváním. Beyoncé se musela zastavit, vstřebat onu podporu, nechat diváky vyřvat a poté v klidu s úsměvem na tváři pokračovat.

Koncert jsem si samozřejmě užíval. Poprvé také z jiného místa na stání jak u pódia - což mi vůbec nevadilo až na momenty, kde se diváci prostě snažili tlačit nebo když opilá fanynka nevěděla, co dělat tak dělala blbosti (naštěstí se pak ztratila neznámo kam).


Pravda, některé koncertní sekce mi přišli zdlouhavé, některé písně zkrácené o polovinu, které písně nesmyslně dlouhé člověk by řekl, že až prodloužené, ale samozřejmě to byla perfektní show s perfektní hvězdou na pódiu. Zmínit musím Love On Top při které se stadion změnil v jednu velkou a cappella karaoke party - nutno dodat, že na pár vyjímek celá show byla jako velká karaoke party.


Ještě musím zmínit Crazy In Love aneb mix remixu k Fifty Shades of Grey a albové taneční verze. Skvělé. Smyslná první část, dramatická a skvěle funguje na stadione ale ještě lepší to je, když Beyoncé s rozpočítáním "one, two, theee, four" spustí onu rychlou verzi a dav začne šílet.


A následuje cílová čára. Freedom. Tak skvělé vystoupení, tak jednoduchý a přitom efektivní nápad a tak.. nudná píseň!?! Věřte, že jsem sám nechápal. Freedom je přesně ta skladba u které jsem čekal, že si jí Beyoncé nechá na samý konec koncertu protože na albu to má grády, zní to jako davové šílenství a skvělá příležitost na poslední píseň večera ale už chápu proč je sice ke konci ale ne na samém konci. Ta píseň živě prostě nefunguje. Určitě fungovala na kabelové televizi při předávání BET cen, ale rozhodně nefunguje v tom velkém kolosu zvaném Formation World Tour. Těšil jsem se na pořádný nářez. Dramatický úvod - fungoval, voda - fungovala, ale ta píseň.. jakoby jí někdo sundal onen pomyslný lesk, který je cítit na albu ale na koncertě zaniká za tou vodou. A proto nejspíš na samém konci zazněla Halo doprovázená ohňostrojem.


A co mi přišlo kompletně směšné byl jen jeden jediný tour shop (budeme-li ignorovat i absenci tourbooku/programu který tentokrát Beyoncé z nějakého důvodu nemá - přitom tento doprovodný vizuál turné si o tourbook přímo křičí!) v celém areálu na tolik tisíc fanoušků (ne, že by si všichni chtěli něco koupit, ale i kdyby z těch více jak sedmdesáti tisíc lidí si jen zlomek chtěl něco koupit stále je to hodně lidi na jeden obchod s dvěma či třemi prodavači. Pche.


Ale celkově shrnuto šlo o skvělou show, která má své silné tak i slabší momenty. Rozhodně bych se ale na Beyoncé šel znovu a rád podívat jen nevím zda svou show může ještě někam posunout, protože to co dělá dělá velmi dobře a měnit na tom už nemá asi co. Co říct o samotné Beyoncé? Flawless! Dokonalá, milá, komunikativní, usměvavá a ví jak strhnout i tak velký dav.





 

3 people judged this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement